Hyperaktivita a ADD
Hyperaktivita a porucha pozornosti (ADD - attention deficit disorder )
Mýtus nebo realita?
Tento článek není určen jen pro rodiče hyperaktivních dětí, ale v zásadě pro všechny. Porucha pozornosti má mnoho podob a její výskyt v populaci roste. Ale věřím, že tento článek obzvláště ocení ti, kteří prožívali nebo prožívají následující situace:
v obchodech, na parkovištích místo obvyklých činností pokaždé jen honili svoje dítě
byli vždy na pozoru v obchodech a v domech svých přátel ze strachu, aby jejich dítě něco nerozbilo
zoufale sledovali, jak jejich potomek píše čtyři hodiny domácí úkol, na který by mu stačilo 20 minut
chodili do sboroven poslouchat, jak je jejich dítě sice chytré, ale nepozorné, duchem mimo a určitě by mělo na víc, kdyby se snažilo
byli požádáni o pomoc v 22.00 s úkolem, o kterém jejich dítě vědělo už čtyři týdny
byli rozlobení každé ráno, protože je dítě permanentně nachystáno o 10 minut později
byli pokaždé udiveni, jak v tak krátkém čase po úklidu dovede vypadat pokoj jejich ratolesti jako kdyby tam vybuchla bomba
snažili se něco dítě naučit, jenom aby bylo kontinuálně rozptylováno něčím nepodstatným
cítili se provinile za své negativní pocity vůči svému dítěti poté, co mu po-x-té řekli, aby něco NEDĚLALO
byli zahanbeni do stavu zuřivosti chováním svého potomka v restauraci ( a divili se, proč utrácejí peníze jen proto, aby trpěli) a možná se i pohádali se svým partnerem o to, kdo za chování jejich dítěte může
byli opakovaně přerušeni bez slitování, když telefonují
................
Hyperaktivní děti vždy stály v centru pozornosti okolních lidí. Dlužno poznamenat, že právem. Jsou jednoduše nepřehlédnutelné. Jsou konfliktní, nepozorné, obtížně vychovatelné, nejsou schopné dokončit zadaný úkol, jedním slovem jsou problémové pro učitele, rodiče a další lidi, kteří s nimi přijdou do styku. A je jich čím dál tím víc.
Historie je označila nálepkou "závadné". Ještě se dnes jejich chování mnohdy přisuzuje výchovnému selhání nešťastných rodičů. Někdy to i bývá pravda, ale většinou za problémovým chováním dětí stojí něco jiného.
Zvlášť pro rodiče je důležité porozumět příčinám takového chování - už jen proto, aby se mohli přestat trápit pocity viny, když se znovu a znovu ocitají na koberečku před učiteli, aby mohli přestat vyžadovat po dítěti chování, kterého v daný okamžik prostě není schopno, a hlavně, aby mohli najít způsob, jak účinněji dítěti pomoci.
Syndromem ADD, tj. poruchou pozornosti, ať už spojenou s hyperaktivitou nebo bez ní se už dlouhá léta zabývá v USA Dr. Daniel G. Amen, který na základě svých výzkumů založil ve Spojených státech řadu klinik, zabývajících se právě léčbou ADD. Svoje zkušenosti zveřejnil v knize Helling ADD (Revised Edition), dle mého názoru "povinné četbě" každého podobně postiženého rodiče, učitelů, psychologů, neurologů a dalších. Kniha je určena jak pro odbornou veřejnost, tak pro laiky, a mohu bez nadsázky říct, že je to jedna z knih, která vám "změní život". Změní vám pohled na své děti, ale i na sebe. Je jen škoda, že dosud nebyla vydána i v češtině, takže se pokusím z nepřeberného množství pozoruhodných informací vybrat alespoň minimum:
Klíčový fakt pro pochopení problematiky:
ADD je mozková porucha! A není problémem jen dětí! A zdaleka se neprojevuje jen hyperaktivitou!
Mozek je extrémně složitý orgán, řídící veškeré děje v našich tělech a, přirozeně, i naše chování. To, že si náš potomek není opakovaně schopný napsat všechny úkoly ani poté, co byl tisíckrát upozorněn a potrestán rodiči i učitelem má svůj důvod (viz. kap. Co se děje v mozku)
Pro více informací otevřete následující kapitoly:
Příčiny zvyšujícího se výskytu ADD v posledních dekádách
Příčiny samotného vzniku ADD; čemu se vyhýbat a co nám může naopak pomoci
Jak ADD rozpoznat - klíčové příznaky a 7 typů ADD :
A pokud jste si po přečtení těchto článků uvědomili, že jste svůj život prožili s ADD a že vám to "zkazilo" život, dovolte mi citovat slova Dr. Amena: